Pokračování dobrodružného příběhu Ztracený v povětří je tady!
Mikuláš je zpátky doma v Praze. A tak trochu neví, co si o tom, co v létě zažil vlastně myslet. Léto je fuč a Čurda odletěl letadlem. Může aspoň o něčem z toho povědět spolužákům? Nebudou ho mít za blázna? A hlavně - co se stalo s Čurdou a letadlem? Vrátil se, nebo je pořád ztracený v povětří?
Prvních několik dní po návratu si i Mikuláš sám připradá dost ztraceně. Myslí jen na to, že příští prázdniny, kdy se bude znovu vídat s Rendou a snad i s Čurdou, jsou v nedohlednu. Zbyly mu jen dny vyplněné školou, cvičením na kytaru a možná občasnými návštěvami babičky a dědy. Má pocit, že v Praze prostě nic pořádného zažít nejde. Nebo ano?
Co když si tajemství Mikuláše najde, ať svítí slunce, nebo padá sníh? Co když k cestování časem není potřeba ani Čurda, ani plechová skříň v domě, kterému ze střechy roste strom?
Náš komentář
Příběh Mikuláše pokračuje, akorát má jiné kulisy - a to Prahu a školní rok. Má pocit, že v Praze prostě nic pořádného zažít nejde. Pak ale najde mapu od Čurdy s označeným místem, které je v domě u jeho spolužáků Petra a Emy.
Petr a Ema jsou dvojčata, každý rozdílné povahy. Je dobré zde sledovat vztahy mezi kamarády, dialogy působí autenticky, uvěřitelně.
A i v Praze se dějí věci... Díky notám souseda Mikulášových kamarádů prochází děti do minulosti. Tentokrát do listopadu 1979, kde se setkávají s Bondym, který donáší informace do Bartolomějské. Výlety do minulosti jsou dobrodružné a napínavé.
Je to relativně hustý děj, pro zkušenějšího čtenáře.
Předcházející díl: