Jmenuju se Eliška a chodím do druhé třídy. Včera jsme ve škole dostali za úkol napsat slohovou práci na téma Můj domácí mazlíček. Já jediná ze všech nenapsala ani čárku.
Všichni ze třídy mají alespoň křečka, rybičky nebo tak něco. To se pak píšou slohovky!
Maminka ale nechce o žádném zvířeti ani slyšet. Strašně moc si totiž přeju kočku. Nebo ještě raději psa!
Můj komentář:
Knížky Pavlíny Jurkové se čtou jedním dechem, nemají hluchá místa.
Běžné radosti a starosti dětí jako například touha po psovi. Maminka nechce, ale nakonec se pro psa nechá přemluvit. Což překvapí, navíc překvapí i výběr rasy psa - je to barzoj. Jedou si pejska vybrat, kdy nastává zajímavá zápletka.
Ve vsi se pořádá drakiáda. Kdo vyhraje? Sousedy vyplaví velká voda, rodina Elišky podává nápomocnou ruku.
Jak jsem psala, jsou tu příběhy ze života. Autorka se nevyhýbá ani tomu, aby Eliška někdy "neuklouzla" ve smyslu toho, že někdy žárlí, nechová se úplně čestně a spravedlivě. Sympatické je i to, že pak nenásleduje morální lekce, prostě si to Eliška sama uvědomí a snaží se to něčím odčinit.
Neotržené od reality, nemoralizující, čtivé. Ilustrace se dětem líbí.
Další příběhy Elišky od Pavlíny Jurkové
Eliška Andílek (1. díl)
Eliška Detektiv (3. díl)
Další knížky Pavlíny Jurkové:
Viktor a případ ztraceného psa (pro děti od 8 let)
Hra o sen (pro děti od 10 let)
Tajemství rodiny M. (pro děti od 10 let)